Diversity
Protivná obsluha s velkým spropitným, aneb – vychovej si svého číšníka
autor: Vlasta Tichá rubrika: Minutové postřehy publikováno: 10.08.2009 12:37
Občas slýchám stížnosti, především od cizinců a těch, kteří v cizině nějaký čas pobývali, že obsluha v českých restauracích a služby obecně u nás stojí za starou bačkoru. Mrzí mě to, protože většinou musím souhlasit, a často přemýšlím, kde je chyba. Už jsme přece v Evropě, nebo ne? Jezdíme světovými auty, pijeme světová vína, vychutnáváme si světové dobroty… proč tedy nemáme také světové služby a obsluhu na světové úrovni?
Jako správný gurmán jsem provedla svůj vlastní malý průzkum a závěrečné zjištění mě docela šokovalo. Nejspíš jsem na to přišla – chyba je v hostech! Za špatnou obsluhu si můžeme sami.
V kolika restauracích jste marně čekali na jídlo, nebo dokonce jen na jídelní lístek, účet atakdále atakdále (dosaďte, co vás napadne) a dali jste potom obsluze spropitné? Jak často jste „přehlédli“ sem tam malou chybičku v obsluze a dali na závěr dýško, aby na vás nekoukali divně? Jak často jste nechali číšníka, aby vás „postavil do latě“ a dali mu spropitné, protože vám bylo trapné nedat nic?
V ČR nefunguje standardních 10% spropitného, u nás se většinou zaokrouhluje na desítky (nebo pětky). Spropitné je tedy většinou ve výsledku nižší než jinde v Evropě, ale je. Základní plat takového číšníka nebývá nijak ohromující – počítá se totiž s tím, že si vydělá na spropitném, a to docela bohatě.
Ale má si vydělat i číšník, který své práci nerozumí a dělá ji mizerně? Má dostat automaticky peníze někdo, kdo je navíc protivný, pomalý a nekompetentní? Pokud by tentýž člověk s totožným přístupem vykonával práci ve vaší firmě a byl vaším podřízeným, dali byste mu odměny navíc? Pokud si při takovém pomyšlení ťukáte na čelo, vzpomeňte si na případy, kdy jste někomu dali dýško, protože se to tak zkrátka dělá. Jen si vzpomeňte, kdy jste u stolu naposledy nesměle špitli, že byste chtěli ke svému salátu také lžíci a servírka vás následně zpražila přinejmenším překvapeným a otráveným pohledem? Kdy jste si chtěli objednat něco bez něčeho nebo něco s něčím navíc, něco s něčím jiným, omáčku zvlášť apod., a byl to nepřekonatelný problém, který se řešil tak komplikovaně, až jste rezignovali a vybrali si něco jiného? Kdy jste měli nepořádek na stole, špinavý příbor, něco zkaženého, nedovařeného, rozvařeného, přesoleného….a slyšeli jste stopadesát výmluv, že je to tak správně a vám se to jen zdá? Náprava byla zjednána, ale tak, abyste si přišli jako otravný hnidopich, který neumí přimhouřit očko nad nějakou tou chybičkou (jsme přece lidi, no né?).
Pokud si připadáte jako exot, když mile, nebo alespoň slušně žádáte obsluhu o něco, co pro vás může bez problémů udělat, je něco v nepořádku. Ale nemůže za to obsluha, můžete za to vy. Vy a dalších mnoho zákazníků, kteří se bojí říci o to, co jim patří. Snad aby jim někdo neplivnul na řízek, snad aby se vyhnuli nepříjemnému ovzduší u večeře, aby měli zkrátka pokoj. Ale máte pokoj? Je vám příjemně na místě, kde vás něco štve nebo vám něco chybí? Běžte jinam, nečekejte na jídlo déle než je nutné a odejděte! Vraťte to, co se nedá jíst, žádejte , aby vám to nenaúčtovali. Máte alergii na rajčata? Chtějte salát bez nich.. A konečně – nebyli jste spokojeni s obsluhou, která je nejen neprofesionální, ale ještě protivná – nedávejte jim dýško! protože když jim ho dáte, nemají důvod se snažit. Když si v Čechách lidé zvyknou chtít za svoje peníze adekvátní servis a budou podle toho hodnotit služby, dříve nebo později se přece musí dostavit výsledek (a vím, jak naivně to zní).
Musí nás být ale víc. Vyhlašuji proto aktivitu za lepší služby v českých restauracích a kavárnách. Buďme na obsluhu milí a přátelští, ale chtějme, co nám patří.